Tomáš Klus - Pánu bohu do oken
Pánu bohu do oken
Za devatero horami a devatero řekami
leží kraj líbezný jak z reklamy
tam pravdě pšenka nekvete
člověk zde vyvinul se z prasete
Oděni v sametové rubáše
zloději loví zbytky guláše
z plastových talířků kartou ze zlata
dál při tom poslouchají Poupata
A tváře se tam nemění
pouze tituly a příjmení
a kdo má peníze vystaví svou mordu
u dálnice na billboardu
Potom řidič vskutku tvrdý chleba má
furt on the road a s lumpama
učí se všechna hesla zpaměti
a pak ty kecy hustí do dětí
R:
Za co Pane Bože za co trestáš tento prostý lid?
Za co Pane Bože za co nechals nás se napálit?
Za co Pane Bože za co? Zas čtyry roky v prdeli!
Za co Pane Bože za co? Omluv mě že jsem tak smělý...
2. Mezi pány panuje věčná neshoda
jeden chce z vrchu tož druhý musí zespoda
aby ochránil voliče občana
před kapitalistickýma zrůdama
Tak jedni kradou pro lidi a druzí od lidí
případné aférky se pod stůl odklidí
hlavně dodržovat všechny zásady
nejlíp se špína kydá za zády
Léta už tajím svoji příslušnost
k zemi co vyměnila hrubost za slušnost
bo se mi nelíbí morální předlohy
čili papaláši hrající si na Bohy...
Povinné školení pro všechny poslance
lekce planého žvanění lekce arogance
a místo polední debaty z prdu kulička
ať vzkvétá naše zemička!
R:
Za co Pane Bože za co trestáš tento prostý lid?
Za co Pane Bože za co nechals nás se napálit?
Za co Pane Bože za co? Zas čtyry roky v prdeli!
Za co Pane Bože za co? Chceš abychom trpěli...
3. Nutno ještě říct k tomu všemu
hledá mnohý nešťastný řešení v extrému
a tak bacha na Rudé koalice
vzpomeňme jaká je po třešních stolice
Nedávno přišla jedna děsivá zpráva
že se zase valí dělníci - tentokrát zprava
poznávacím znamením jsou holé hlavy
neznalost dějin a ústavy
Přes to všechno co lid v tom kraji zažíval
probíhaj všechny nepokoje v pajzlu u piva
a stále věří na rytíře z Blaníku
než přijdou zvolil národ vyčkávací taktiku
Tak si tu pomalu každý svůj život hnije
z úcty k tradici ruka ruku myje
upřímně řečeno trochu těžko mi je
že nám stačí DEMO-Demokracie
R:
Za co Pane Bože za co trestáš tento prostý lid?
Za co Pane Bože za co nechals nás se napálit?
Za co Pane Bože za co? Zas čtyři roky v prdeli!
Za co Pane Bože za co? Tak snad mě někdo odstřelí...
Potřebujeme nemoc, abychom si vážili zdraví. Potřebujeme okamžiky neštěstí, abychom vůbec vnímali okamžiky štěstí. A dva lidé někdy potřebují být od sebe, aby zjistili, jak moc vlastně potřebují být spolu.
Zní to groteskně, ale právě tak se člověk učí. Musí prohrát, aby byl pokornější, musí ztratit, aby mu došlo, co vlastně měl, musí mít pocit, vlastně ne, musí být přesvědčen, že se to už nikdy nevrátí, aby to uměl docenit, když se to vrátí.
Naučíme-li se dívat na všechno tak, jako bychom to viděli poprvé nebo naposledy, vděčnost z našeho života nezmizí.
Vzpomeneš-li si na to, co Ti ublížilo, ublíží Ti to pokaždé znovu.
Uzdravit sebe sama.
Potom, až si vzpomeneš na to, co Ti dříve ublížilo, zjistíš, že se dotýkáš místa, které už nebolí. Ne proto, že by ta bolest zmizela, ale už se s ní naučíš žít. Naučíš se žít s vědomím, že tady je mantinel, přes který už nikdo nesmí přelézt. Že tohle je jednání, které už u nikoho dalšího nepřipustíš.
Pak za tu prožitou bolest poděkuješ. Nic dobré Ti nevzala. Naopak, učinila Tě někým, kdo má sám sebe víc rád. Kdo nedopustí opakování bolesti. Kdo přijme jen toho člověka, který Tvou minulost, Tvou lásku, Tvou mez ctí.
Petr Casanova kniha Čtyři brány štěstí.
Uzdravit sebe sama.
Potom, až si vzpomeneš na to, co Ti dříve ublížilo, zjistíš, že se dotýkáš místa, které už nebolí. Ne proto, že by ta bolest zmizela, ale už se s ní naučíš žít. Naučíš se žít s vědomím, že tady je mantinel, přes který už nikdo nesmí přelézt. Že tohle je jednání, které už u nikoho dalšího nepřipustíš.
Pak za tu prožitou bolest poděkuješ. Nic dobré Ti nevzala. Naopak, učinila Tě někým, kdo má sám sebe víc rád. Kdo nedopustí opakování bolesti. Kdo přijme jen toho člověka, který Tvou minulost, Tvou lásku, Tvou mez ctí.
Petr Casanova kniha Čtyři brány štěstí.


2- „Opravdový přítel je ten, kdo Ti nabídne ruku a dotkne se Tvého srdce.“
3- „Co je to přátelství? … to je jako být si bratrem a sestrou; dvě duše, které se dotýkají, ale nesplynuly, dva prsty na jedné ruce. … a láska? … to je jako dvě bytosti, které jsou jedinou bytostí. Muž a žena, kteří splynuli v anděla. To je nebe.“ — (Victor Hugo)
























