Praha / Karel IV - Krajinou Českých hradů a zámků + Panovníci českých zemí

Pražský hrad

Hrad Karlštejn

Blanka z Valois (1316 – 1. srpna 1348, Praha) byla první manželka českého a římského krále (později císaře) Karla IV. Lucemburského. S Karlem byla oddána ještě jako dítě 15. května 1323 v Paříži . Krátce před sňatkem stejně starý korunní princ Václav přijal biřmování a s ním i jméno Karel.Jako manželé spolu začali žít až poté, co 12. června 1334 dorazila do Prahy
1. srpna 1348 Blanka zemřela po krátké nemoci ve věku necelých dvaatřiceti let.
 Dcera  Markéta,Kateřina

Anne Falcké 17. ledna 1350 se Anně v Praze narodil vytoužený syn, křtěný Václav, který ale ve věku necelých dvou let, 28. prosince 1351, zemřel. Třináct měsíců nato, 2. února 1353, zemřela v Praze i Anna Falcká ve věku třiadvaceti let. Spadla z koně a zlomila si vaz.

Anna Svídnická (německy Anna von Schweidnitz) (1339 – 11. července 1362), byla třetí manželka římského císaře a českého krále Karla IV. Lucemburského, dcera Svídnického vévody Jindřicha II. a uherské princezny Kateřiny.
V roce 1358 porodila dceru Alžbětu a o 3 roky později v Norimberku syna Václava, který se stal králem jako
Václav IV.
Při porodu třetího dítěte 11. července 1362 Anna Svídnická umřela.

Alžběta Eliška Pomořanská

Alžběta Pomořanská byla čtvrtá a poslední manželka Karla IV.Císaři bylo čtyřicet sedm let, Alžbětě šestnáct. Karlovi porodila celkem šest potomků – dceru Annu (pozdější anglická královna), syna Zikmunda (pozdější uherský, římský, český, lombardský král a římský císař), syna Jana, jenž dostal jméno po Janu Lucemburském, syna Karla, který záhy zemřel, dceru Markétu, jež dostala jméno na památku Karlovy babičky, a konečně rok před smrtí císaře ještě syna Jindřicha.

Svého milovaného manžela přežila Alžběta o patnáct let. 

Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha)  byl jedenáctý český král a císař Svaté říše římské…jako nejstarší syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. 

Den narození Karla IV.

Panovníci českých zemí 1 + 2

Hrad Křivoklát Rozlehlý gotický hrad, původně lovecký hrad Přemyslovců, přestavěný na konci 15. stol. pro Vladislava Jagellonského.  V 16. stol. vězení. R. 1643 vyhořel, na přelomu 19. a 20. stol. rekonstruován pro Fürstenberky  zámek Frýdlant   Renesanční zámek přestavěný ze středověkého hradu. 1. fáze úprav se před pol. 16. st. soustředila na horní hrad.  Mezi léty 1580-90 nechali Redernové postavit Dolní zámek na místě někdejšího předhradí. Později upravován barokně a novorenesančně.  Hrad Český Šternberk  Na ostrém skalnatém břehu středního toku řeky Sázavy  byl hrad postaven před více než 760 lety.  Roku 1241 ho zde založil Zdeslav z Divišova.. V 15. století změnil hrad poprvé majitele, novým majitelem se stala větev Holických ze Šternberka. V restituci byl hrad roku 1992 vrácen potomkovi původních majitelů, Hrad Zvíkov Hrad založil pravděpodobně již král Přemysl Otakar I. a jeho potomkům patřil až do vymření rodu v roce 1306.  Poté ho získali do zástavy Rožmberkové, od kterých ho vykoupil král  Karel IV. Během husitských válek se však vrátil do zástavy Rožmberkům.  Po nich se v držení hradu vystřídali Švamberkové, Eggenbergové a nakonec Schwarzenbergové  Hrad Bouzov Hrad založený na počátku 14. století rodem pánů z Bouzova. Za třicetileté války císařským vojskem opuštěn.  V roce 1645 Švédy pobořen. V letech 1895–1909 novogotická přestavba provedená velmistrem řádu německých rytířů Eugenem Habsburským. ZÁMEK JEMNIŠTĚ  František Adam z Trauttmandorffu r. 1724 nechal vybudovat Nový   1754 vyhořel a hrabě nechal zámek přestavět a nově vybavit. Je sídlem vrcholného baroka a patrová budova sloužila zejména k letnímu pobytu. Hrad Pernštejn   Gotický hrad, později renesančně přestavěn. Byl postaven zřejmě ve 13. stol., snad Štěpánem z Medlova. Prvně zmiň. r. 1285. V 15. a 1. pol. 16. stol. opevněn a renes. rozšířen  (Vilém II. z Pernštejna). R. 1596 hrad koupil Pavel Katharýn z Katharu, poté několikrát změnil majitele. R. 1945 zestátněn. Zámek Hluboká nad Vltavou Velkolepý zámek stojící na místě původního hradu ze 13. století.  V roce 1661 získal barokní vzhled. .  Zámek Hořovice Raně barokní nový zámek v Hořovicích vybudoval zřejmě Ignác Bořita z Martinic jako náhradu starého zámku v r. 1652. V 18. a 19. st. klasicistně rozšiřován.  Pilíře plotu dělící čestný dvůr od parku a Sluneční bránu zdobí sochy z dílny Matyáše Brauna. Státní zámek  Červená Lhota Antonio Bruccio, majitel zámku v dobách třicetileté války nejenže nechal postavit kamenný most vedoucí k zámku na místě staršího dřevěného. Zámek Českého Krumlova  Zámek Český Krumlov je po Pražském hradě druhý nejrozsáhlejší zámecký areál v ČR. Původně gotický hrad byl přestavěn zejména v období renesance za vlády Viléma z Rožmberka. První barokní přestavba v barokním slohu se odehrála v 17. století za vlády vévody Jana Kristiána I. z Eggenbergu, avšak kompletní a zároveň poslední významná přestavba, která dala komplexu jeho současnou podobu, proběhla za vlády Josefa I. Adama ze Schwarzenbergu, který nechal vystavět jak dnešní zámecké divadlo, tak i jedinečný Plášťový most. Jednou z rarit Českého Krumlova jsou i hradní medvědi, kteří jsou chováni od dob Rožmberků v hradním příkopu mezi I. a II. nádvořím. Zámek Jindřichův Hradec Zámek, původně gotický hrad v Jindřichově Hradci byl založen ve 13. století na soutoku Nežárky a Hamerského potoka, na místě starší vodní tvrze. Zámek Zbiroh   Zámek vznikl přestavbou staršího hradu počátkem 17. stol., tu provedl Rudolf II.  Za třicetileté války byl vypálen a poté sloužil jako vězení.  R. 1943 zde byl štáb SS, armáda zámek opustila v r. 1997 a 18.6.2005 byl otevřen pro veřejnost. Hrad Kost Gotický hrad založený Benešem z Vartemberka před r. 1349, po r. 1370 radikálně přestavěn. R.1524 v držení Biberštejnů, renesanční přestavba. V 16. století za Lobkoviců nové hosp. budovy. Konec rezidenční funkce r. 1590 za Oldřicha Felixe z Lobkovic. Zámek Hrubý Rohozec  Raně gotický hrad přestavěn kolem r. 1660 na renesanční zámek. po rodu Vartemberků získal panství na několik let Albrecht z Vladštejna a po něm v roce 1628  M. Des Fours, jehož rodu patřil zámek do r. 1945.  Před r. 1822 byly provedeny větší úpravy zámku v empírovém stylu. Hrad Pecka Gotický hrad postavený kolem r. 1322, přestavěn na renesanční zámek.  Rozšířen za Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Opuštěn po požáru r. 1830.  Postupně opravován, zejména Harantovský palác. Zámek Hrádek U Nechanic Zámek byl postaven v letech 1839 – 1857 Františkem Arnoštem hrabětem z Harrachu jako reprezentační letní sídlo Harrachů. Zámek Žleby Původně hrad ze 13. st. poničen husity. V renesanci přestavěn na zámek.  J. A. Auersperg jej po r. 1754 přestavil barokně.  Za Vincenze Karla z Auersperga v 19. stol byl upraven do dnešní podoby idealizovaného středověkého hradu v novogotickém stylu. Hrad Loket   Český hrad, který se tyčí nad řekou Ohří v chráněné krajinné oblasti Slavkovský les Gotický královský hrad založen ve 13. stol. na místě starší románské stavby, rozšířen v době Václava IV. a v 16. stol. upraven. V 19. stol. částečně rozbořen, zřízena věznice.  Od r. 1898 je zde městské muzeum. Zámek Světlá nad Sázavou Zámek vznikl přestavbou tvrze (1393) v renes. stylu, zadanou r. 1567 Burianem III. Trčkou z Lípy. Po r. 1668 přistavěno  křídlo. Po r. 1722 barokně přestavěn za Černínů,  1774 -75 přestavěn za Kolovratů, empírově upraven po r. 1817. V l.  1949-2011 zemědělská škola.  Od r. 2013 noví majitelé.

Chlum u Třeboně

Barokní zámek v centru města postavený v roce 1710 na místě bývalé tvrze, obklopený parkem. Nejznámějším majitelem byl následník trůnu František Ferdinand d'Este, který odtud s manželkou odjížděl na cestu do Sarajeva.

Konopiště
19. a 20. století, kdy zámek vlastnil František Ferdinand d'Este, následník rakouského trůnu. František Ferdinand Karel Ludvík Josef Maria arcivévoda Rakouský- Este byl následník 

Rakousko-uherského trůnu a synovec císaře a krále Františka Josefa I. 

V zemích Koruny české vlastnil panství a zámky Konopiště a Chlum u Třeboně. 

28. června 1914 byl v Sarajevu na něj a jeho manželku vévodkyni Žofii z Hohenbergu spáchán atentát, kterému oba manželé podlehli